Vzdělávací systém v Asii

Chtěla jsem napsat něco málo, co jsem se dozvěděla o odstaních stážistů z Asie, takže nepíšu přímo Taiwan, protože na to mi vlastně nikdo neodpověděl.

6.7.2014 - jsme na děti sam

Ahoj!

Chtěla jsem začít větou, dnešek byl docela náročný, ale pak jsem si uvědomila, že to používám snad každý den... Ale je to pravda, dneska to bylo opravdu náročný, protože druhá půlka stážistů měla day off a my měli děti na starosti na vlastní pěst. Ze začátku to bylo docela dobrý, teda pro mě. Já měla ráno s dětma školu - učili jsme se o Austrálii a druhá hodina byla o osobnostech - myslím tí, co kdo má rád, jakou má rodinu atd. Ale tomča to měl těžší, byl na aktivitě při plný funkci taiwanského sluníčka v době oběda... My to měli odpoledne a už to bylo lepší, protože venku byl stín. Děti se tam učili o rostlinách a pak hráli nějaký hry. Ale moje K1 byla fakt otravná. Furt šikanujou Vicky, hlavně Nathan a Ching (ten je teda z K2). Tom s nima bydlí, tak jsme je varovala, že dnes večer nebude žádná televize ani ipad, oni neposlechli, tak tom jim to zabavil. Pak taky bylo nějaký pošťuchování u T2 - Tomova skupina - holka (Jessica - bydlím s ní a s Vicky) praštila kluka a ten se jí chtěl pomstít a ona pak nadávala jedný stážistce nebo co.. no prostě drama.

Pokračování fotek za Taipei

Takhle vypadá normální autobus

ahooj! Tak vám přináším další fotky z Taipei, snad se budou líbit:)

5.7.2014 - Day off - Taipei!

Ahoj!

Konečně jsme měli volno a vyrazili jsme do Taipei. Ben (zrzavý angličan) spolu s Perciou (taiwanka žijící v americe) se nám nabídli, že nás tam provedou. Jeli jsme autobusem na hlavní nádražía odtud normálním vlakem do Taipei. Tam jsme potkali Lobelii a vydali se přímo k Taipei 101.


Bože! Taková krása! Je to fakt obří stavba. Nemohla jsem se vynadívat, až mě tom musel okřiknout, ať hejbneme, nebo tam bude fronta. A stejně byla. Když jsme se dostali do výtahu, nemohli jsme uvěřit tý rychlosti. Do patra č.89 nás to vyhouplo za 40 vteřin! Bohužel teda jenom 89  né 101, podle čeho je budova pojmenovaná, ale i tak to bylo dost. A jaký tam byl nádherný výhled. Na celý město. Teda na New Taipei a Taipei city. Je v tom rozdíl, že jedno z nich je levnější, tak lidé žijí tam, ale pracují v tom druhém. A taky, že to jedno se přiřadilo k tomu druhýmu později. Ale nepovím vám který. Ale tom to ví, tak se ho můžete zeptat:D

...

4.7.2014 - kayaking, rock climbing, paintball a táborák

Ahoj,

dnešek začal hodně ospale. Vstávali jsme už v 6:45 - jo, je to "už", protože po tak náročným dnu si chce člověk odpočinout a tohle je fakt brzo na to, že pracujeme v jednom kuse. Po snídani jsme vyrazili autobusem na dvouhodinovou cestu. V autobuse si děti vzala na starost activity group, ale.. všichni jsou hrozně hluční. jak děti, tak oni. Zase jsme nebyli s Tomem spolu. Díky hluku jsem se nepomhla ani pořádně pokochat pohledem na Taipei 101 - konečně jsme ji viděli!

.....

3.7.2014 mask parade a problemy

Jo. Mame problemy. 

Vypada to, ze je tu spatny spojeni mezi pentou a aiecesem. Pracujeme 24/7 a muzeme jen 50 hodin tydne a mame mit volny nedele. A ci nam rekli? Jeden den volna na 14 dni a kdyz si ho chceme vzit, tak oddelwne ne spolecne ja s tomem. Delaji si z nas legraci?? Zitra s nima promluvime i s ostatnima stážistama..

.....

2.6. 2014 water games, avangers

Ahoj,

Dnešek byl podstatně lepší než včerejšek. Nejsme tolik utahani jako vcera. Ale organizace stale pokulhava. Teda takhle, camp běží podle planu, ale to co tu vlastně máme dělat ne.. staráme se o děti 24 hodin denně. Fakt nepřeháním. Spíme s nimi, jíme s nimi, jsme na jejich hodinách s učiteli s nimi a hrajeme si s nimi.. na 14 dni máme jeden den volna. Alespoň tak mam to slíbili a večer nám někdo řekl, že ani to ne.. no uvidíme jak se to vyvrbí, ale je to fakt náročný.

......

 

1.7.2015 Den druhý - děti se řítí

Ni hao

Druhy den (teda pro děti je to Day 1) byl celkem náročný. Vstávali jsme brzo po celkem blbý noci, protože jsme se ani jeden moc nevyspali. Mě totiž večer navštívil obří pavouk a Tom mě musel přes gmail uklidňovat.:D

Dopoledne přijely děti a my je museli jít vyzvednout. To znamenalo asi 2 hodiny postávat na sluníčku v našich super oranžových tričkách a vítat děti a rodiče. Někteří si nás i vyfotili. Ale jinak to bylo hrozný, stát pod taiwanským sluníčkem v plném žáru.. Poté následovalo zařazení dětí do jednotlivých skupin - Děti (K1,K2) a týnejždři (T1,T2). Já mám K1 - nejmaldší děti = nejmenší znalost angličtiny. So, why not... Děti mezi sebou furt mluví čínsky. A hrozně zlobí. A když po nich nekdo něco chce, tak jen koukají a neodpovídají ani anglicky ani čínsky. Teda, mám tu 3 hodně šikovný. Jeden z nich je Nathan,se kterým Tomča sdílí pokoj. Tomul má zase skupinu T2. Myslim, že s nima vychází celkem dobře, jen teda jeden stále nechce poslouchat, tak ho Tom včera srovnal:D. Můj parťák - Chopper, se někdy k nim chová někdy dost drsně. Na děti hodně řve. V příručce je pravidlo, že na ně nemáme řvát, proto já to dělám po dobrým. Naštěstí jsme vymysleli jinou metodu jak je srovnat.

Zpátky k dni. Byl oběd a potom seznamovací hry. Moje děti si nemohli ani zapamatovat svoje jména navzájem. Achjo, snad to bude lepší. Po tom jsme se stěhovali.

Kemp má vlastí táborovou hru. Protože jsme na škole oddělení cestovní ruch, tak jde o téma cestování. Každé dítě dostalo svůj pas, kam budou sbírat razítka a nálepky za splnění úkolů. Včera jsme teda navštívili cestovní agenturu, letiště (pozor! tahle škola má svůj model letadla a letiště v jedný třídě, ostatní třídy jsou vybaveny podobně, i agentura a:), hotel, casino a na poslední zastávce si děti vytvořili jméno skupiny a její vlajku. Moji malí andílci si začli říkat fire angels.. Někdy zamění angels za teachers a myslí si jká je to sranda. (oni nám neříkají consulors, ale teachers, přestože my nejsme učitelé, učitelé jsou tu dva, ale k tomu se ještě dostanu).

Po večeři bylo Welcome party. Good. My s tomem jsme byli naprosto vyřízení. Mě dokonce natekla kolena. Večer jsme tedy strávili hraní her. A taky.. zpívání Penta-hymny.

Všichni jí zbožňují. A všichni taky hrozně rádi zpívají. S Tomem jsme docela koukali :D. Pak jsme měli pozní večeři a pak jsme šli KONEČNĚ spát. Ten nám den dal fakt zabrat..

30.6.2014 První den a night market

Ni hao

máme za sebou první den. A překvapivě nebyl tak náročný jako jsme očekávali. 

Dneska jsme měli první taiwanskou snídani. Jo, bylo to divný, protože jsme zvyklí snídat hlavně sladký věci, jak cereálie atd. a tady jsme dostali knedlík s vajíčkem uvnitř a omeletu s česnekovou omáčkou. A k tomu? Jistě že čaj, jak jinak. And believe me, its not that tasty! Because jak jsem psala včera, oni tam prostě cpou mlíko atd atd.. Dneska mě Jin nalákala na melounovej čaj. Juchů... oh wait, to ale není meloun.. ugh... 

K obědu jsme měli nudle - končeně! S prasečím masem - jak se to sakra řekne česky? haha:D. A bylo to moc dobrý:) Celý den jsme dostávali instrukce o zítřku - totiž, že přijedou děti. My  Tomem zůstáváme ve škole a čekáme až je ostatní vyzvednou. Good for us! Protože můžeme vstávat "až" v půl osmé:)

Po všech informacích jsme měli chvilku volna, ve kterém jsme se stěhovali - každý bude bydle s dítětem nebo teenagerem. Totiž, já mám na starost spolu s Choppem - myslím že je z Hong Kongu - kids ve věku 8-10 let, je jich dohromady 8 z toho dvě holky a tomča má 11 týnejdžrů, ale bude bydlet s dvěma kids klukama.  

Po všom tom zmatku jsme se s ostaníma domluvili na výletu - hurá jedem na night market! It was amazing! Jeli jsme taxíkama, pro mě a toma vyšla 10 minutová cesta na cca 35 korun. Na night marketu seženete všecko. Hlavně jídlo. A my museli ochutnat co se dalo! Strašili jste nás broukama, ale spíš tu byly mořský plody, hlavně sépie a lastury, suši a hlemýždi. A taky hodně ovoce a zvláštních jídel jako stinky tofu, což stačilo projít okolo abyste zjistili, jak saardlavé tofu je. Neměli jsme odvahu ho zkusit. Ale dali jsme si slavný bubble tea, který u nás seženete za 80 Kč, tady v přepočtu za 20?:) Jeden hodný pán nám vybral ten nejsladší kokos a později nám ho i rozpůlil na vydlabání:) Pak nějaká smažená jídla nebo jahody s rajčaty politý karamelem. Všichni ostatní stážisti jsou na nás hrozně hodní, se vším nám pomůžou, jsou stále s náma abychom se netratili.   

naše parta

Všichni tihle lidé jsou kouzelní tím, že se stále fotí. Je to fenomén zvaný -selfie - a oni cvakají furt. Kdyby ta fotka byla něčím zajímavá neřeknu.. ale oni tam prostě mají obličej a někdy prsty do V. A proto, že je to tak populární, tak jsme museli taky:)

Sushi

Slečna z Malaysie, Angličen, Tomča a další Malaysiec

Bubble tea!

Květináč s kytkou? Ne:) jakási sladkost, nebo dort, říkali. Byli jsme moc plní na to to ochutnat.

Také tu byl pojízdný zverimex, plný králíčků nebo ježečků

emm.. jídlo?.. jo myslim že je to k jídlu:)

Jahody s rajčaty politý karamelem

oblíbené sépie

JO! Na marketu se mi dvakrát stalo, že přišli pánové a chtěli se se mnou vyfotit. Jaká celebrita! :D A o tom, že nám taiwanci říkají, jak jsme vysoký ani nemluvím.

Takže zase zítra!

cesta na taiwan

Ahoj!

 Tak jsme konečně dorazili. Cesta byla náročná - dohromady trvala kolem jednoho dne. Ale úspěšně jsme ji zvládli:)

Z Prahy jsme vyrazili v sedm hodin ráno, to znamenalo byt již v pět hodin být na letišti. Cesta do Amsterdamu byla super. Byl to můj prvni let. Vedle nás seděla pani američanka, která byla velice přátelska. Celý let si s námi povídala a dokonce nám fotografii celé její rodiny.:) Do Amsterdamu jsme dorazili v 8:35 . Pani Američanka nás upozornila, že letište v Amsterdamu je veliký.. ale že by bylo přímo obří to jsme nečekali. Asi tak 4x větši jak Ruzyně. Naštěstí jsme měli 4 hodiny na to se ztratit a zase se nalézt. Dalši zastávkou byl Kanton v Čine.
Airbus, kterým jsme letěli, byl fakt dobře vybavenej. Byla zde čínská posádka a stále nám něco nosili. Let proběhl hladce, na to, že jsme letěli 11 hodin.
Přistáli jsme v Kantonu a první věc, která nás přivítala .. byla facka od klimatu. Bylo sice 22 stupňů, ale  hrozný vedro. Teda spis dusno.. čekali jsme další 4 hodiny na Boeing 777, který nás měl hodit do konečný stanice. Cesta byla super:) Letěli jsme nad mořem (jak jinak se také dostat na ostrov, že:) a byly krásně vidět ostatní ostrovy. Jídlo ovsem bylo zklamání..

Tak jsme tedy na Taiwanu. Potkávame dvě holky z Čech,  co také cestujou na stáž. Jedny se bohuzel ztratil kufr.. Nám nastesti ne - jeli jsme s těma holkama již od Prahy, tak bylo štěstí že naše se nezatoulaly. A kdyby, tak  mame dobry pojisteni pro tento případ. Na letišti nás vyzvedla Laura - aiesekařka a vzala nás na bus.  Další cesta byla na nás. Slečna zavolala taxik, řidiči něco čínsky řekla a zabouchla za námi dveře. Tak jedem. Je to jak v Amazing race. Nevíme kam náss veze. A najednou jsme tu. Naše universita je obři. Celý kampus je tak 5x větší jak VŠE. Takže nás ubytovali a vysvětlovali nám, co se bude dít. Na pokoji naštěstí máme klimatizaci, jinak bychom asi pošli :D jinak jídlo je divný.. Je docela pálivý a má zvláštní pachuť. Když jsme udiveně zírali na hůlky, začali se smát a přinesli nám lžíci. Teda něco jako lžíci od bot. Tak jsme neváhali a začli se učit jíst hůlkama. (To s samo neobešlo bez pár narážek :D)  Taiwan je země čaje a ten tu máme stále v různých variantách. Na slako, na hořko, různé příchutě. No, nemůžu říct že je to přímo hnusný. Když se to naředí tak se to dá i pít. Haha, je to prostě nezvyk.

Jsme ubytovaní na kolejích v kampusu. Každý pokoj má 2 postele, svojí koupelnu, ledničku a ... KLIMATIZACI! Žehnám člověku kdo tuto věc vymyslel! Máme nařízeno usínat při 25 stupních.

Tak to by bylo zatím všechno. Za chvilku jedeme s ostatníma do Taipei na noční market. Mám uloženou stránku - Vše co musíte ochutnat na Taiwanu - takže jdeme na to!

Ni hao!