Ráno se jdeme ještě projít, něco pokoupit... Na hotelu balíme a někteří z nás se stresují. Tomčovi stále nebylo nic moc. Vyrazili jsme na Main station a hned pak mířili HSR do Taoyuenu na letiště. Vzali jsme si taxi, protože už jsme moc nestíhali. Na přepážce jsme s domluvili místa v letadle - všechny lety sedíme u okénka. A pak nás překvapily děti. Přijeli za náma naše oblíbené děti z prvního session. Všechno zorganizoval Jackie - Tomčovo kluk z T2. Pak přijel jeho brácha - můj Paul, Jasmine - také z K1 a její brácha Justin z T2, tedy od Tomči. Udělali nám hroznou radost. Dali nám dárky - velký karty ve tvaru medvídka a hvězdy, pak takovou knížku s fotkama a dobroty. Povídali jsme, fotili se a pak už jsme museli jít.
Vcera jsme si udelali odpočinkový den. Protoze uz cestujeme vic nez tyden v kuse, tak uz jsme z toho dost unaveni |
V sedm hodin nás vzbudil budíček ještě v Kao.Chtěli jsme jít na horu, kde volně žijí makakové, ale bohužel pršelo, tak jsme usoudili, že bude lepší ještě chvilku spát. Takže jsme nakonec opustili hotel v jedenáct a už pelášili na HSR. V 11:30 už sedíme a jedeme rychlostí 280 km/h do Taichungu. Na nádraží rychlostního vlaku (které bylo mimochodem nejhezčí a největší, co jsme tu viděli), jsme nasedli na local train a ten nás odvezl do Taichungu na Main station. Tady jsme se rychle zorientovali a našli hotel. Je moc hezkej, moderní. Bydlíme v pokoji 1111 :D..
Snídáme v mekáči a remcáme nad předpovědí počasí. Prší. A ještě dlouho bude. Horší je, že cestou do Kao byla párkrát zaplavená silnice. Vyrážíme hledat nový hotel, ale nebylo to tak těžké - bydlíme hned u Main station. Je to tu moc hezký, né tak jako v Henghungu, ale líp než v přístavu.
Krásně jsme se vyspali a spěchali ke skůtříku, projet s zbytek jiho-západního pobřeží. Počasí bylo neklidné, ale celou cestu až do Jienliu nám nepršelo, ba naopak, bylo krásně a výhledy na moře se snad ani nedají popsat. No uvidíte sam.
takže jak už jsem dneska psala, jsme v Hengchungu v milém maličkém hotýlku, který provozují manželé z Hawaie. Jsou strašně hodní a svezli nás k půjčovně skútrů. Tam už jsme se domluvili a za 800 twd na 24h máme roztomilý žlutý skútřík. 
Noc v hostelu se stanama byl opravdu zážitek. Moc se nám tam líbilo, personál byl moc přátelský, jen teda postel byla tvrdá a náš dřevěný staník nebyl moc situován pro Evropany. Každopádně čeho jsme si tady na jihu všimli (v metru), že je zde oproti severu docela dost vysokých obyvatel.
Dnešek byl super, ale zároveň smutný. Rozloučili jsme se (nadobro) s Pentou. Poslední den!
Viděli jsme delfíny! A nebylo to v ocean worldu, bylo to v Pacifiku! Taková nádhera! Nejužasnější zážitek v mým životě. Dokonce lepší, než když jsme tenkrát potkali Pohlreicha!Je mi trochu líto, že jsme byli v tom Ocean worldu a celý nadšení tleskali dvoum vycvičeným delfínům. Je to smutný, jaký žijou život, když jsem teď viděla tu stovku nadšených zobáčků, skákajících a předvádějících se nám na celém širém oceánu. |
| ulička v Jiufenu |
 |
| oblíbená pochoutka - vejce naložený v čemsi. Všichni to zbožňujou, najdete je všude - na trhu, ve Family martu, seven eleven, v restauracích je cpou všude. Když se otevřou, jsou natvrdo a taková hnědo-modročerná. |
Prvni nepovedeny vylet. Od zacatku dne problemy. Opet jsme nekde zapomněli jeden z mobilu - tentokrát tomův - v taxiku. Nastesti byl ridic hodnej a dovazl nam ho zpatky. Ostýchal se, když jsme mu strčili 50 dollarů, jako dík - nevíme jestli proto, že je tak slušný, nebo že to bylo málo.
Cestování je super. Obzvlášť, když si umíte sami všechno zařídit. Kde co chcete vidět, jak se tam dostat a dokonce si objednat taxíka. Teda jen na cestu zpátky, cestu tam, nám vždy musí někdo zařídit, protože většina taxikářů neumí anglicky. Jako třeba před chvilkou, říkáme mu: Please, Vanung daxui. A on nevěděl do tý doby, než jsme mu to ukázali v čínských znacích. Ale byl hrozně vtipnej, jako většina taiwanců zkoušejících na nás mluvit anglicky. Pointa je v tom, že prostě se vždy dostaneme tam kam chceme a nepotřebujeme někoho, kdo by mluvil za nás.
je půl druhý ráno a my s tomem máme konečně naplánovaný celý cestování. Hlavně teda ubytování na 9 dní poslední týden a něco. Hurá. Nakonec jsme našli fakt hezký hotely za super ceny, tak snad nám to klapne:)Dlouho jsem nenapsala, hlavne proto, ze cely session jel uplne podle toho sameho planu, takzei neprisli moc zajimavy sem psat.
Jen teda, ze tajfun nas nakonec moc nezasahl a I pres destive pocasi jsme byli hrozne spoceni:/ vcera jsme byli v Yilanu a tentokrat to byli docela lepsi, jen jsme se vratili spaleni.
Dneska nam odjely deti, tak jsme vsichni ppcitili ulevu. Ale loivime se I navzajem, protoze vetsina z nas odjizdi do jinych campu a my s dalsima 4 stazistama mame tyden volna:)) tyhle dva campy byli nejvetsi, dal nas misto 80deti ceka treba jen 30:)
Tak pridavam fotky co jsem stihla jen tak letmo zachytit:)
Jo.. tajfun prichazi.. s tomem jame z toho dost zaskoceni. Alr ostatni to berou na lehkou vahu. Ve stredu ma prijit super typhoon a uz dneska se ochladilo na vecer na 25 stupnu a byl vitr. Tady je stranka, kdr to sledujeme http://www.tropicalstormrisk.com/tracker/dynamic/201410W_5H.html v utery mame zrovna volno, tak snad se neco nepokazi.
Jinak dneska byl docela fajn den, protoze nasi pomocnici meli volno, takze nam do toho nikdo nekecal. Hlavne me teda, mpje pomocnice si nepamatuje ani jmena deti, zatimco ja uz se vsema skvele vychazim a dokonce za mnou pribehnou a objimaji me. A to samy I tomcu. Zacali nam rikat "enty". Kdykoliv nas hledaji tak rvou: where is NT?
Jinak mame problem s activity group, protoze nam nikdy nereknou co se bude dit, protoze se cely plan prekopal... a my jako vedouci to musime vedet, abychom to mojli rict detem..
Tak ni hao! Napisu zitra:)
Vyrazili jsme do hor na turu. Ne, nejsme blazni, abychom rekli pravdu, docela nam tohle chybi - prochazky, vylet do prirody.. tak jsme se zeptali ucitelu co a jak, protoze ty uz tam byli a vyrazili. Jeli jsme rychlovlakem do taipei a pak dobrodruznym autobusem primo na misto. Proc dobrodruznym? Protoze jsme po dobu 40 minut stali v preplnenym autobuse na jedne noze, ktera pritom ani nepatrila nam. A to neni vsechno. Jeli jsme do kopce, takze zadna pekna rovinka - poradny serpentiny.. konecne jsme dorazili na misto a byla to nadhera! Krasny lesy porostly kopce. Necekejte tu jehlicnany. Jenom listnace a palmy. Nadhera! Prosli jsme si mestecko a kochali se krasnym pohledem na kopce a ricku linouci se udolim. Ale co nas upoutalo nejvic byl pohled na velikej vodopad, ne olik sirokej jako vysokej. Nadhera! Bohuzel jsme dostali hroznej hlad. Tak jsme zacli hledat restauraci a.. ale nasli jsme lanovku. Na informacich nam moc nepomohli, nemluvili anglicky. Zatim ale to bylo poprvy, v samotnym mestecku jsme potkali spoustu lidi ze Singaporu, ktery se s nama zapovidali:) zjistili jsme od ostatnich stazistu, ze Singapore je u nich neco jako u nas Svycarsko-vysoka zivotni uroven a hodne lidi pracuje v bankovnictvi. To same Japonsko, tam lide jezdi jako my do anglie.Tak je to tu. Deti nam odjely..
Den byl hrozne chaotickej: baleni a uklizeni a jlavne louceni.
Bylo tezky se s nekteryma rozloucit. Napriklad Noris.. patrila do T1 a byla nejmilejsi holcickou, kterou jsem potakal:)) spolu s little bannana Jasmin ke me chdily kazdy vecer hrqt karty a pomahali mi s Vicky. Jinak deti byly hrozne smutny, hlavne teenageri, kteri litali od jednoho k druhymu a fotili se s nama:) jedna ze stazistek se dokonce rozbrecela a neco vam reknu.. nebyla jeem to ja :D
Moje deti to zvladali celkem v klidu, jalo by nic:D
Asi dve hodiny pi tom co odjeli, mi hned volala Jasmin, ze se jim styska.
A v prubehu dneska a vcerejaka mame spostu zadosti na fb:D
Zbytek dne jsme stravili v 7eleven, coz je supermatket a drbali jsme s ucitelama a tak. Musim priznat, ze se mi vecer postesklo:(..
 |
| Dopísky od dětí:) |
 |
| Jasmin má na sobě českou vlajku:) |
 |
| Vzádu Vicky má opravdu chut na svůj výtvor |
 |
| Malayisijci v národních krojích |
 |
| Takhle vypadá normální autobus |
Ahoj! |
| naše parta |
 |
| Všichni tihle lidé jsou kouzelní tím, že se stále fotí. Je to fenomén zvaný -selfie - a oni cvakají furt. Kdyby ta fotka byla něčím zajímavá neřeknu.. ale oni tam prostě mají obličej a někdy prsty do V. A proto, že je to tak populární, tak jsme museli taky:) |
 |
| Sushi |
 |
| Slečna z Malaysie, Angličen, Tomča a další Malaysiec |
 |
| Bubble tea! |
 |
| Květináč s kytkou? Ne:) jakási sladkost, nebo dort, říkali. Byli jsme moc plní na to to ochutnat. |
 |
| Také tu byl pojízdný zverimex, plný králíčků nebo ježečků |
 |
| emm.. jídlo?.. jo myslim že je to k jídlu:) |
 |
| Jahody s rajčaty politý karamelem |
 |
| oblíbené sépie |
