Ahoj!Konečně jsme měli volno a vyrazili jsme do Taipei. Ben (zrzavý angličan) spolu s Perciou (taiwanka žijící v americe) se nám nabídli, že nás tam provedou. Jeli jsme autobusem na hlavní nádražía odtud normálním vlakem do Taipei. Tam jsme potkali Lobelii a vydali se přímo k Taipei 101.
Bože! Taková krása! Je to fakt obří stavba. Nemohla jsem se vynadívat, až mě tom musel okřiknout, ať hejbneme, nebo tam bude fronta. A stejně byla. Když jsme se dostali do výtahu, nemohli jsme uvěřit tý rychlosti. Do patra č.89 nás to vyhouplo za 40 vteřin! Bohužel teda jenom 89 né 101, podle čeho je budova pojmenovaná, ale i tak to bylo dost. A jaký tam byl nádherný výhled. Na celý město. Teda na New Taipei a Taipei city. Je v tom rozdíl, že jedno z nich je levnější, tak lidé žijí tam, ale pracují v tom druhém. A taky, že to jedno se přiřadilo k tomu druhýmu později. Ale nepovím vám který. Ale tom to ví, tak se ho můžete zeptat:D
...
Výhled byl tedy nádherný. Všechny ty stavby, mrakodrapy, mrňavý taxíky a lidičky. V prostředku 89. patra je obrovská koule, která vyvažuje budovu pomocí hydrauliky při zemětřesení a tajfunech. My měli to štěstí, že jsme neviděli, jak opravdu pracuje. Mohli jsme vystoupat po schodech trochu výš a podívat se na Taipei mimo okna, ale zato tam byli mříže.. Dohromady jsme nahoře byli asi 2 hodiny, protože furt bylo co obdivovat. A když jsme slezli dolů, tak jsme zase zírali na obří mrakodrap s otevřenou pusou kvůli tý skvělý architektuře. Přesto, že je velmi moderní, tak má takový prvky, že tam prostě pasuje.
Pak jsme šli všichni na oběd. Percia nám snad četla myšlenky, protože oba s tomem jsme dneska měli hroznou potřebu sníst něco pořádnýho. Svíčkovou, grilovaný maso, špagety.. prostě cokoliv... Vzala nás do italský restaurace, tak jsme si oba dali každej pizzu a ihned jí zblajzli. Holky nám vysvětlili, že ta restaurace je tam celkem nobl - taky že byla v 10. patře vedlejší budovy taipei 101. Fungovala asi takhle. Číšník nás usadil u stolu a každému dal pípací kartičku. Tu jsme použili u jakéhosi bufetu. Bylo jich asi 4 - na těstoviny, saláty, pizzu a pití. Takže jsme si objednali, pípli na kartičku a dostali takový malý přístrojík. Když začal blikat, znamenalo to, že jídlo je hotový a my si pro něj mohli dojít.Pak jsme jeli na jakýsi market, který funguje jen o víkendu, protože tam lidi prodávají věci, co sami vyrobí. My s tomem jsme byli ale nedočkaví, tak jsme si v aplikaci - Trip advisor našli nejbližší místo, co bychom chtěli vidět. Byl to buddhistický chrám. Byl menší, ale přesto moc krásný. Hodně lidí se zrovna přišlo modlit a dávali na oltář lilie a vonné tyčinky. My jsme je nechtěli moc rušit, tak jsme se nepřibližovali.
Potom jsme vyrazili... jo počkat, já vůbec neřekla, jak jsme po Taipei cestovali. Metrem. No dobře, trochu to rozvedu. V obchodu jsme na nádraží jsme si koupili kartičku a tu nabili na určitý počet peněž. A ty se nám odečítají podle toho, jakou urazíme vzdálenost, takže vždycky když vejdeme do metra, nebo do autobusu, tak si pípnem a když odcházíme tak taky. Je to podobný jako v amsterdamu, jen tam nám to nikdo neuměl pořádně vysvětlit - je to tam trochu složitější s dopravníma společnostma.Takže kde jsem to přestala.. ano! Sun yat sen memorial hall. Obrovská budova, kolem který se točilo spoustu lidí, kteří si hráli se psi, házeli míčkem, pouštěli draka. Ale hlavně tam byli teenageři, kteří tam tancovali moderní tance. Šli jsme dovnitř a bylo to celkem zajmavý. Spousta obrovských obrazů, obrovských písem a samozřejmě obroskýho otce vlasti - Sun Yat Sena. Moc jsme se nepídíli po tom kdo to vůbec byl,ale můžete se mrknout tady: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sunjatsen . K budově patřila i zahrada plná palem. Je zde i jezírko s typickým mostíkem, který nevede rovně. Co bylo ale překvapení, že v jezírku byly želvy:)
Pak nás Percila zavedla na night market, kde jsme si koupili s tomem ovoce - dragon fuit a nějaký ananasy nebo co. Ale ta ženská to posypala čímsy a pak už to nebylo moc dobrý:(. Tenhle night maret byl plný jenom jídla a my byli napcpaní pizzama, tak jsme si nic nedali. Pouze 3. bubbletea. Už jsme se poučili. Nedáváme si bubble.. ani tea :D Dáváme si jenom cotovlastněje. Není to džus ani šťáva, ale něco mezi tím a chutná to líp než čaj s. bublinama anebo mlíkem. Ráno jsem totiž bubbletea dala druhou šanci, ale želé jsem fakt musela vyhodit..:/ Vrátili jsme sena stanici metra a tam se setkali s dvěma dalšíma stážistama a čeklai asi půl hodiny na jinýho. Pak jsme jeli na nádraží a čekali na dalšího. Když jsme dojeli do našeho města, tak jsme zjistili, že jelikož je sobota, tak už nejezdí busy, tak jsme jeli taxíkama. Po třetí na taiwanu taxíkem :D
Tak jsme konečně dorazili. Já měla ještě problém s holkama, protože opustili pokoj a někam ztratili klíč, ale už je to dobrý a jdeme spát. Zítra nás čeká těžký den. Budeme sami na svoje děti, protože naši parťáci mají volno.
Ni hao!
Žádné komentáře:
Okomentovat