takže jak už jsem dneska psala, jsme v Hengchungu v milém maličkém hotýlku, který provozují manželé z Hawaie. Jsou strašně hodní a svezli nás k půjčovně skútrů. Tam už jsme se domluvili a za 800 twd na 24h máme roztomilý žlutý skútřík. Takže jedeme! Déšť ustál a my si to šupajdíme na Baisha beach, která je známá svoji krásou. Cesta na motorovém vozidle byla hrozně super. Nejdřív to bylo hodně divný a taky starty nám moc nejdou, ale pak jsme si zvykli a při cestě se kochali. Ku podivu to má super stabilitu. Tak teda hledáme poblíž moře čerpací stanici. Nebo vlastně nabíjecí panel, protože náš dopravní prostředek je na elektřinu. Což je velice sympatické. Po nějakém tom bloudění jsme nalezli napájení a užuž pospícháme k moři. Nádherný vlny! A moře krásně modré, jako kdyby o špinavém oceánu ze Západní strany, odkud jsme přijížděli, vůbec nevědělo. Převlíkli jsme si plavečky jako Mr. Bean pod ručníčkem a všimli si, že si nás lidé natáčejí :D. Hurá do vln! Byly opravdu silné a už jen u kraje nás proud stáhl kousek do hlubin. Jak tak dovádíme, všímáme si, že si nás fotí další lidé. :D. Bohužel jsme se neráchali ani 10 minut auž přišel strážník a vyhnal nás z vody. Jeden ze zklamaných aniglických turistů nám vysvětlil, že Taiwanci se bojí metrových vln a že nechtějí pokoušet, jakou sílu má tajfun.
Tak tedy se balíme, sprchujeme v blízkém Panda campu a objednáváme si, tentokrát celkem velkou, pizzu. Během jídla nám trochu sprchlo, ale když jsme si to svištili k blízké vyhlídce, tak docela přestalo. Pohled na vlny, které se roztříští po každém dotyku útesu, byl ohromující. Když jsme se fotili (používáme foťák na tyčince), tak se k nám z ničeho nic přichomejtla jedna paní a aniž bychom si toho všimli, byla na fote. Pak k nám nastažila svoje děti a už se na nás upíralo několik fotoaparátů.
Jedeme dál, směrem na Kenting. Po večeři jdeme na ten samý night market, na jakém jsme byli s dětma. Koupili jsme plavečky a brejličky a utahaní jedeme nocí zpátky na hotel.
Potkali jsme majitelé, kteří nás ještě informovali o slavnosti, která se koná je jednou do roka na dva dny. A ty jsou yrovna des a zítra! Tak jsme se šli tedy projít okolo Hengchunu a narazili na podium, hromadu lidí, stánky a hlavně onu atrakci - dřevěnou stavbu, kterou tvoří několik kůlů. Festival je vlastně hra, kde se sejdou lidé z celého taiwanu a soutěží o to, kdo vyšplhá na kůlu první. dál, poblíž jižní brány byl .. no počkat, takhle.. Město je obložený hradbama a má 4 brány - severní, západní, jižní a východní. Teď se samozdřejmě nepoužívají, ale dřív chránily město před nájezdníky. Takže zpátky, viděli jsme masky a takové ty dlouhé draky. Pak ještě oltáře, se kterýma házeli nahoru a dolů. Byl to fajn zážitek. Ovšem, byli jsme zase jedni z atrakcí. Lidé na nás volali, chtěli si plácnout, zdravili nás.
Zítra chceme zkusit surfovat!
Ahoj
Žádné komentáře:
Okomentovat