sobota 16. srpna 2014

15.08.2014 Sun Moon Lake


Stala se strašná věc. Ztratila jsem tyčinku. Tedy monopod se kterým jsme fotili většinu fotek. Jak to tedy celé bylo...


Ráno jsme vstali brzy a protože jsme měli v ceně i snídani,tak jsme na ni šli. Byla mnohem lepší než v přístavu, ale jak květák bývá, měli většinu asijský jidlo: nudle, nějaká jejich svařená na zelenina, vejce na divný způsob.. dokonce ani marmelada nebyla nic moc... ale lepší než vidličkou do oka. Na recepci nám poradili, jaký bus si vzít do dnešní destinace a už zařazujeme lístky a sedíme na cestě k Sun Moon Lake.

Sun Moon lake je jezero ve středu Taiwanu v horách. Tom říká, že si myslí, že tam dřív byl ledovec, takže je ledovcové, protože hory okolo měli kolem 1 000m. Dorazili jsme a v tom hrozném vedru hledali způsoby a cesty, kam se vydat. Naši kamarádi, kteří tu již byli nám doporučili jet lodí a pak na kabinkovou lanovku. Našli jsme výhodnou nabídku: loď s lanovkou a dalšíma atrakcema, jako je projížďka autobusem kolem jezera (bohužel jednosměrná) a nějaké slevenky na půjčení kola jen za 360 twd. To je super, protže jsme později zjistili, že normální cena za loď j 300 twd a za lanovku také 300. Takže jsme šikovně ušetřili.

Cesta lodí byla krátká (když to srovnám s výletem na delfínky). Jezero je nádherný. Krásně čistý, s rybičkama, a obklopený horama. Udivilo nás, když jsme dřív zjistili, že se v jezeru nekoupe. Moc to nemůžeme pochopit, tak krásné jezero, je to dost škoda, že tu nejsou žádné plážičky. Koupe se tu jen jednou za rok a to, když se zde pořádá triatlon.

Zastavili jsme v prvním přístavu a rozhodli se jít nahoru, k pagodě - 850 m stoupák. Cesta vedla typickou taiwanskou pouští plnou motýlů, ještěrek a obrovských pavouků. Brrrr. Zarazil nás ale neobvyklý les. Byl tvořen totiž vysokými úzkými palmami. Byl moc krásnej, ale kvůli vedru a pavoukům jsme pospíchali nahoru k pagodě. Tedy mysleli jsme si, že jdeme k pagodě. Omyl, byl to obrovský chrám s krásným výhledem na celé jezero. Z výšky jsme zkoumali, jestli jezero má opravdu tvar slunce a měsíce, podle čehož dostalo své jméno. Moc ne. Když jsme se ale chtěli vyfotit naší věrným kamarádem stativem zjišťujeme, že nějaký tele ho muselo někde zapomenout. A ano, nebyl to Tomča. Tak tedy otrávení jdeme zase dolů a na všech stanovištích hledáme tyčinku. Bezúspěšně. Najednou kde se vzala tu se vzala, ohromná spousta turistů. Museli jsme to vzdát a loďkou jsme se pohnuli k dalšímu stanovišti: Lanovka.

Tady na Taiwanu hrozně frčí jedna mobilní aplikace. Jmenuje se Line a jsou na ní zaregistrovaní uplně všichni: teenageři, maminky, tatínkové, babičky, dědečkové, taxikáři, kamarádi -- no prostě všichni. Dokonce jsou tu všude i reklamy: v metru, v obchodech jsou hračky a dokonce i na easy card. Proč o tom ale mluvim. Je to tedy komunikativní aplikace, přes kterou se hromadným chatem domlouváme s ostatními stážisty. Tak tedy na našem chatu jedni Taiwanci říkali, že tahle lanovka je docela nebezpečná. CO? Byla krásně moderní, poháněná na solární panely - ekologická a hlavně: vůbec nebezpečná nebyla. Napsala jsem jim, že by měli zkusit jet na Mont Blanc. Každopádně z lanovky byl moc hezký výhled na celé jezero, jen tedy se na nás hnali trošku mráčky, že když jsme se vrátili do původního přístaviště (protože na konci lanovky nic nebylo, tak jsme to rovnou otočili), tak byla duha. (Pojďte se podívat, udělal duhu!)

Tak jsme tedy na cestě zpátky do Taichungu. Jdeme na jídlo do obchoďáku, kupujeme ovoce v Carrefouru a na eskalátorech potkáváme jednu bělošku. Ta si s námi povídá, vypráví jak tu bydlí a tak. Pak potkáváme jejího manžela a ona najednou říká, že vlastně ve městě pořádají nějakou přednášku a vlepila mi letáček do ruky. Když jsem si přečetla nadpis: Odpovědi naleznete v bibli, ihned jsem zareagovala a řekla, že musíme rychle dojít na night market něco koupit. Vytáhla jsem nechápajícího Toma pryč a pelášili jsme na ulici.

Na night market jsme opravdu potřebovali. Jak jsem ztratila stativ, tak jsme se sažili najít nový. Podařilo se a dokonce máme lepší než byl ten před tím. To budou fotky!


Zítra je pro mne nešťasný den. Půjčujeme si auto a vydáváme se z Taichungu do Hulaienu.... Přes hory.. Cestou, která patří mezi 22 nejhorší silnice na světě. No, čeká nás dobrodružství.


Sun Moon lake se nazývá podle svého tvaru, který svým tvarem a s velkou dávkou fantazie připomíná právě tvar slunce a měsíce. V jezeře se koupe jen jeden speciální den v roce během jakési soutěže. Toto si nenechá ujít cca 20 tis. lidí, z toho asi 2 tis. turistů. Plave se v 8 členném týmu, přičemž každý účastník musí mít k sobě přivázaný plovák. 







Přidat popisek











1 komentář:

Unknown řekl(a)...

to je nádhera Nikolko, moc pěkný fotečky!